Ying Hong #9 (英红九号, Yīng hóng jiǔ hào) je čaj, který na první pohled působí nenápadně. Nese v sobě jednoduché označení „číslo devět“, jako by šlo jen o další položku v dlouhé řadě šlechtitelských pokusů. A přesto právě v této nenápadnosti začíná příběh, který dobře ukazuje, kam se čínský čaj posunul ve 20. století. Ne už jen tradice předávaná z generace na generaci, ale také vědomá práce s rostlinou, krajinou a chutí.

Jeho domovem je oblast Yingde (英德) v provincii Guangdong, kde vznikla i samotná značka Ying Hong. Ta sahá do roku 1951, kdy byl založen státní čajový podnik Yinghong Overseas Chinese Tea Farm (英红华侨茶场). Právě odsud začal čaj z Yingde putovat do světa jako exportní produkt reprezentující Čínu. Tento podnik nebyl jen běžnou plantáží, ale zároveň centrem výzkumu a šlechtění, kde se systematicky pracovalo s různými kultivary čajovníku. Postupně zde vznikla jedna z nejbohatších sbírek čajových odrůd v Číně, která umožnila dlouhodobý vývoj nových typů čaje. V 50. a 60. letech hrál Yingde důležitou roli i z ekonomického hlediska, protože černý čaj patřil mezi klíčové exportní komodity. V druhé polovině 20. století se zde tak postupně formoval styl černého čaje, který byl jiný než klasické oblasti jako Yunnan nebo Anhui. Jemnější, aromatičtější, více zaměřený na vůni než na sílu.

Ying Hong #9 vznikl jako vrchol tohoto vývoje. Jeho základ tvoří velkolistý čajovník z Yunnanu (云南大叶种 Yúnnán dà yè zhǒng), který byl postupně šlechtěn a přizpůsobován místním podmínkám. Vývoj trval desítky let a zahrnoval rozsáhlý výzkum i sběr genetických zdrojů z různých částí světa. Teprve v 90. letech se podařilo ustálit kultivar, který měl bohaté vnitřní složení a zároveň výraznou aromatickou kvalitu vhodnou pro výrobu černého čaje.

Samotný název „#9“ není poetický, ale praktický. Odkazuje na pořadí v rámci produktové řady Ying Hong. Právě tento „devátý“ čaj se však stal vlajkovou lodí celé značky. Postupně si získal pověst jednoho z nejvýraznějších aromatických černých čajů a bývá řazen mezi „čtyři velké vysoce aromatické černé čaje světa“ (世界四大高香红茶之一). V Číně se pro něj někdy používá i označení „Oriental Golden Beauty“ (东方金美人), které odkazuje na jeho jemnost, eleganci a zlato-červený charakter nálevu.

Jeho terroir hraje zásadní roli. Čajové zahrady v oblasti Yinghong se rozkládají na rozsáhlých plochách s karstovou krajinou, kyselými, minerálně bohatými půdami (pH přibližně 4,5–5) a průměrnou roční teplotou kolem 20,7 °C. Vysoká vlhkost, dostatek srážek a dlouhé sluneční svity vytvářejí ideální podmínky pro pomalý a stabilní růst čajovníků. Právě toto prostředí stojí za charakteristickou „vysokou vůní“ (gao xiang 高香), která je pro Ying Hong #9 typická.

Zpracování čaje spojuje tradiční postupy s moderní kontrolou kvality. Čerstvé lístky, obvykle sbírané jako jeden pupen s jedním až dvěma listy, procházejí klasickým procesem vadnutí, rolování, oxidace a sušení. Následuje pečlivé třídění, selekce a kategorizace. Důležitým detailem je důraz na čistotu procesu – v některých produkcích se uvádí, že listy během zpracování nepřicházejí do kontaktu se zemí, což má zajistit maximální kvalitu a konzistenci.

Samotný čaj je snadno rozpoznatelný. Suchý list je pevně svinutý, tmavý, s jemnými zlatavými tipsy. Nálev je sytě červený, jasný a lesklý. Vůně je bohatá a vrstevnatá, často popisovaná jako květinově sladká. Chuť nese charakteristiku, kterou Číňané shrnují do tří slov: „浓、强、鲜爽“ (nóng, qiáng, xiān shuǎng) – tedy plnost, síla a svěžest. Nejde však o hrubou sílu, ale o vyváženou intenzitu, která zůstává jemná a hladká.

Ve srovnání s jinými slavnými černými čaji, jako je dian hong z Yunnanu nebo qimen (Keemun) z Anhui, má Ying Hong #9 výrazně aromatičtější profil. Zajímavostí je, že některé analýzy uvádějí vyšší obsah theaflavinů, thearubiginů a katechinů než u těchto tradičních čajů, což se odráží jak v barvě nálevu, tak v jeho chuti.

V čínském kontextu je Ying Hong #9 často vnímán jako symbol moderní inovace v rámci tradiční kultury. Známý čajový odborník 陈栋 (Chén Dòng) jej označil za reprezentanta čtvrtého velkého aromatického černého čaje světa a akademik 陈宗懋 (Chén Zōngmào) jej dokonce považoval za nejlepší černý čaj, jaký kdy ochutnal. Taková hodnocení je třeba vnímat v kulturním kontextu, přesto dobře ukazují, jak silné postavení tento čaj v Číně získal.

Zajímavý je i způsob, jakým se prezentuje jeho „univerzálnost“. V tradičním pohledu na čaj (například v rámci čínské dietetiky) je černý čaj vnímán jako vyrovnaný, ne příliš zahřívající ani ochlazující, a tedy vhodný pro každodenní pití napříč ročními obdobími. V moderních textech se často objevují i odkazy na obsah polyfenolů a dalších látek, které jsou předmětem vědeckého zkoumání. V evropském kontextu je však vhodné tyto informace chápat spíše jako součást tradičního nebo kulturního rámce než jako konkrétní zdravotní tvrzení.

Když se na Ying Hong #9 podíváme z odstupu, není to čaj, který by šokoval extrémem. Spíše pomalu přesvědčuje. Spojuje sílu velkolistého čajovníku s elegancí jižní Číny, tradici s moderním přístupem, řemeslo s vědou. V jednom šálku se tak potkává několik vrstev – historie státního čajového podniku, desítky let šlechtění, specifická krajina Yingde i současná představa o tom, jak má chutnat „moderní čínský černý čaj“.

A právě v této tiché komplexnosti spočívá jeho síla.