Jaký je vlastně příběh čaje?
Není sporu o tom, že čaj pochází z Číny, ale příběh o jeho původu --- nebo alespoň příběh, který číňané rádi vyprávějí --- je o hodně zajímavější. A proč ne? Nápoj takto prominentní si bezpochyby zaslouží nadživotní příběh.
Podle lidových pověstí byl čaj objeven před několika tisíci lety mudrcem jménem Shennong (神農 Shen Nong), který nejen vynalézal nejrůznější užitečné až bláznivé věci pro svůj lid (jako zemědělské vybavení a čínský kalendář), ale byl také otcem tradiční čínské medicíny. Shennong byl nebo nebyl skutečnou postavou v historii, ale neuškodí věřit v jeho existenci --- ne-li dokonce v jeho téměř nadpřirozené schopnosti.
Jedna verze příběhu tvrdí, že Shennong, který měl ve zvyku ochutnávat jedovaté rostliny, odpočíval pod stromem s nádobou s vařící vodou, když mu náhle do misky spadlo pár lístků ze stromu, vylouhovaly se do vody a daly vodě vlastní zajímavou chuť. Takto získaný hořký nápoj pomohl detoxikovat Shennongovo tělo a stimulovat mysl --- a zrodil se čaj, jak ho známe.
Čaj byl v první řadě číňany považován za druh medicíny. Podle knihy „Shennongovy základy bylinné medicíny “, knihy o léčivých rostlinách údajně napsané naší legendární postavou, může pití čaje pomoci ve všech aspektech života, od potřeby méně spánku až po schopnost rychleji myslet, lépe vidět a detoxikovat tělo. Opravdu zázračná bylina.
Čínský znak pro čaj, 茶 cha, se skládá z částí, které znamenají „tráva“ (草 cao), „dřevo“ (木 mu) a „člověk“ (人 ren) – to si přeberte jak chcete. Znak se v Putonghua vyslovuje „cha“. V jihočínském fujianském dialektu se vyslovuje „teh“. Předpokládá se, že právě ta druhá verze se dostala do anglické slovní zásoby prostřednictvím britských obchodníků před stovkami let a nakonec nám dala slovo „čaj“ v angličtině.