Žena jako čaj
Žena je jako čaj. Tak jako muž bývá připodobňován vínu, i čajová žena dokáže rozehrát nekonečnou hru představ a snění. Žena podobná čaji nemusí být oslnivě krásná, ale její přítomnost je vždy útěchou pro oči i duši – tak jako lístky, které se ve vodě pozvolna rozvíjejí a naplňují prostor čistou, omamnou vůní.
Čaj, než se stane lahodným, musí projít dlouhou cestou – trháním, pražením, sušením, střídáním ročních dob. Stejně tak i žena se stává krásnou až skrze zkušenost, přes zkoušky života, bolest i radost. Pravé kouzlo nepochází z ozdob, ale z vnitřní noblesy, z jemné kultivovanosti, která se nedá nasadit ani svléknout. Taková žena se nese s tichou grácií, a její pohyby dýchají vyrovnaností a inteligencí – jako šálek čirého zeleného čaje: prostý, a přitom plný vášně.
Čím starší a zkušenější je žena, tím více připomíná čaj tmavší, plnější, s hloubkou, která se odkrývá pomalu, doušek za douškem. Dívka je jako jemný čaj před deštěm – svěží, sladká, vábivá. Zralá žena je jako černý čaj – prošla ohněm života, má bohatý charakter, její vůně zraje s časem a její chuť stojí za to vychutnávat pomalu a s úctou.
Kdo se umí napít z ženy-čaje, ten ví, že i v mírné hořkosti se skrývá podmanivá sladkost a dlouhá ozvěna. Taková žena je přístavem, místem klidu a porozumění, kde lze zapomenout na hluk a těžkosti světa. Mít v životě šanci pít dobrý čaj je radost – a pro muže potkat dobrou ženu je největší poklad.
Dobrá žena je jako šálek, z něhož se nikdy nevyčerpá lahodná dochuť. Její krása spočívá v postoji, v duši, v čase, který ji obrousil jako jemný kámen. Každá žena má v sobě jedinečné aroma – stačí jen, aby ji někdo ochutnal s otevřeným srdcem.
Žena jako čaj přináší klid a mír. Má čistotu a dálku horských bystřin, má prostotu i hloubku. Jak řekla Sanmao: „Život je jako čaj: první nálev je hořký jako život, druhý voní jako láska, třetí je lehký jako vánek.“ A právě tak plyne i ženský úděl – sklizeň, zkouška ohněm, ponoření do vody, až nakonec rozkvete a zaplaví svět vůní času.
Žena-čaj kráčí životem s lehkým krokem, nese v sobě tóny čajové melodie. V její vůni se rodí tichá radost a v srdci vzniká přístav, kam se lze vracet v časech neklidu.
„A tak bych chtěla být ženou jako čaj“ – prostou a klidnou, spokojenou s málem, nevázanou na marnost světa. Užít si okamžiky vzácného volna, přátelství, radost z čaje. Být ženou, která svým bytím pročistí duši, a jejíž vůně se nikdy neztratí.